Facebook

Chýnovské jeskyně a zřícenina hradu Choustník

Úvodní strana BLOG Chýnovské jeskyně a zřícenina hradu Choustník


17. července 2011


Léto jak má být

Po několika dnech s deštěm a zataženou oblohou se počasí na sobotní ráno konečně dobře vyspalo a nabídlo slunečnou oblohu s jemnými mraky, na které se už doslova třásly polarizáky. Musím se opět sklonit před HOYOU, jejichž polarizační filtry patří na špičku pomyslného ledovce, ale zpátky k výletu.

V pátek večer jsem si říkal známé přísloví „ráno moudřejší večera“ a balení focení jsem tedy nechal až těsně před plánovaný start výletu, což se mi vymstilo hodinou čekání na dobití snad všeho co je na baterie. Po necelé hodince dobito do „větší“ poloviny a mohlo se vyrazit.


Cíl první – Chýnovské jeskyně

Cílem prvním se staly Chýnovské jeskyně, které jsou z Pelhřimova snadno dostupné (30 km), troufám si říci i na kole. Já využil svého 33 let starého veterána a za tři čtvrtě hodinky jsem už kupoval vstupné do 53 metrů hlubokých Chýnovských jeskyní. Vlezné není nijak závratné 40,-Kč student /dítě a 90,-Kč za dospěláka – fotografování je za příplatek 40,-Kč a jako odměnu dostanete kruhovou nálepku na klopu. Vstup je možný pouze s průvodcem a v omezeném počtu návštěvníků. S dětmi bych tu byl velice opatrný, schody jsou vyšší a strmé s velice kluzkým povrchem.


Trapas aneb jak se klouže po schodech

Úvodní slova průvodkyně byla „Schody jsou opravdu strmé a velice kluzké, využívejte opěrného zábradlí, kontrolujte každý krok a nevzdalujte se od skupiny“ a přitom se neustále dívala na mě. Pravda na zádech jsem měl velkého Skyborna (foto-batoh), v levé ruce stativ a v pravé fotoaparát  a v duchu jsem si říkal, že přehánět je přece vlastností nás Čechů. Po 5 minutách od vstupu do jeskyně jsem musel dát průvodkyni jedině za pravdu – podklouzl mi „pedál“ a kostrčí jsem napočítal alespoň do třech za kovového zvuku stativu linoucího se jeskyní. Na vlastní kůži jsem si vyzkoušel, že jsem opravdu fotograf tělem i duší, protože tělo fotoaparátu jsem po celou dobu instinktivně držel v bezpečné vzdálenosti od probíhajícího skluzu. Skupina návštěvníku, která byla už hlouběji v jeskyni, utichla, tak jsem raději hned vykřikl DOBRÝÝÝ – průvodkyně jen vtipně pronesla „Až budete zase někdo padat, tak se vyhýbejte ostatním.“ Nakonec se nevyhnul podklouznutí a střetu hlavy s jeskyní snad nikdo, ale všichni to brali opravdu sportovně. Stativ šel zpátky na příponku batohu, v pravačce zůstal Nikon a levou jsem se už raději přidržoval.


Přišlo mi, že externí blesk ruší jeskynní atmosféru a tak jsem přistoupil k variantě větší citlivosti snímače čipu (ISO 1000) s časem závěrky 1/30. Stabilizace obrazu se v objektivu určitě pekelně zapotila, ale dokázala udržet snímky ostré i přes vražedný čas expozice. Odměnou mi byla hra stínů a světel, které průvodkyně průběžně rozsvěcela. Jeskyně nejsou nijak dlouhé a po 15 minutách se dostanete na samotný konec. Na můj fotografický vkus byla prohlídka trošičku rychlá, ale i tak jsem vyfotografoval vše, co mi padlo do hledáčku.



Cíl druhý – zřícenina hradu Choustník

U nedalekého stánku se suvenýry jsem se osvěžil Birelem a vyrazil k druhému cíli – ke zřícenině hradu Choustník. Od jeskyní je to přibližně 11 km cesty, takže opět nic závratného. Své dopravní prostředky zanecháte v Choustníku (město tradičních brambůrků Bohemia) a dva kilometry dlouhou lesní cestou dorazíte až k samotnému hradu. Zaplatíte symbolické vstupné 25,-Kč a od 9:00 do 17:00 můžete objevovat nádherná zákoutí hradu.


Fotografie mluví sami za sebe, takže Vás již další textem nebudu zdržovat a vrhněte se na prohlížení. Všem vřele doporučuji tato dvě turisticky oblíbená místa navštívit, jistě si odnesete nové zážitky.



Starší BLOGový článek: Kalifornie – Yosemite 2. den